Chov skotu - užitkové vlastnosti skotu

1)Mléčná užitkovost:

Tvorba mléka - anatomie mléčné žlázy (mléčná žláza= největší kožní útvar, vznikl modifikací potních žláz). Mléčná žláza - je to sekundární pohlavní znak samic. Vemeno se skládá se čtyř čtvrtí (morfologicky, funkčně samostatných). Pletivo mléč. žlázy se skládá z části žlaznaté a z části vazivové. Převažuje-li část žlaznatá, hovoříme o žlaznatém vemeni, pokud převažuje část vazivová, mluvíme o vemeni masitém. Oproti žlaznatém vemeni, masité vemeno nemění po vydojení svůj tvar.

Základní mléčnou jednotkou je alveola. Soubor alveol vytváří mléčný lalůček. Z těchto lalůčků vycházejí  mléčné kanálky, ty se sdružují do mlékovodů. Mlékovody ústí do mléčné cisterny (mlékojem), která má nadstrukovou a strukovou část. Strukem procházející kanálek je uzavřen kruhovým svěračem struku.

Rozlišujeme 3 základní tvary vemen: polovejčité, polokulovité (nejvíce), svislé (dojícím strojem se špatně vydojuje)

Rozlišujeme sruky: válcovité (nevhodnější pro dojení), kuželovité, nálevkovité (néjmeně vhodné pro dojení)

Faktory ovlivňující tvorbu mléka: plemenná příslušnost, struktura krmné dávky (KD), technika chovu, způsob dojení, lidský faktor

Ke konečné přeměně mléč. žlázy dochází během březosti.

Hormon prolaktin: Působí na tvorbu a vyvíjení mléč. žlázy

Požadavky na strojní dojení: upnutí vemene od podložky (45-50cm), velikost struků (7-8cm) a průměr struků (2-3cm),

                                       tvary (pravidelný, válcovitý)

                                       nežádoucí jsou pastruky (ve věšině případech jsou nefunkční)

                                       postavení struků (kolmé směrem k zemi)

Sekrece mléka: Vzniká až po otelení. Na sekreci mléka působí hormon prolaktin (tvorba mléka) a také pomáhá tyroxin (v březosti společně s prolaktinem), oxytocin (na spouštění mléka).

Mléko se tvoří nepřetržitě (kontinuálně). Nejintenzivnější činnost žlaznaté hmoty je na začátku laktace.

Spouštění neboli ejekce mléka: Je vyvolána nervovým podrážděním zakončení nervových drah (baroreceptorů).Tento vzruch je přenesen nervovými drahami do míchy a dále přes střední mozek do hypofýzy. Zde se jako odpověď na dané podněty vyloučí hormon oxitocin, který se krví dostává do vemene, kde způsobí smrštění hladkosvalových buněk. Tyto buňky obepínají alveoly a malé mléčné vývody. Stoupne vnitrovemenní tlak a mléko je vypuzováno směrem do mlékojemu (ml.cisterny). Vliv oxitocinu trvá pouze 6-8minut. 

Změny produkce mléka v průběhu laktace - Průběh laktace lze rozdělit na krátké období vzestupu dojivosti a dlouhé období postupného snižování užitkovosti.

Hodnocení mléčné užitkovosti a faktory ovlivňující ml.užitkovost -

F=M x f / 100

F- tuk v kg

M- množství mléka v kg

f- %tučnosti mléka

Často se používá metody FCM, což je přepočet utčnosti mléka na konstantní -4% tučnost.

Relativní užitkovost:

RU=FCM/živá hmotnost

Mléčná užitkovost se v průběhu života dojnice mění. Nejvyšší bývá na páté laktaci..

Vlivy na užitkovost: prostředí, výživa, zacházení (vnější vlivy), genetika(vnitřní vlivy)

2) Masná užitkovost

Má významější úlohu než dříve.

Hledíme na produkci hovězího a telecího masa.

Předností je, že skot dokáže vyrobit maso z balastních a odpadů průmyslových a potravinářských továren.

Efektivnost výkrmu skotu- záleží na produkčních schopnostech zvířete, záleží na vlastnostech používaného krmiva, záleží na výkonnosti  člověka v určitých tenchnických podmínkách, sleduje se, jaká je spotřeba krmiva na kg přírustku.

Hodnocení masné užitkovosti a faktory ovlivňující mas.užitkovost                                                                  

Po posouzení masné užitkovosti  využíváme zejména ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty. Výkrmnost- je schopnost zvířete využít  přijaté živiny na zvyšování své živé hmotnosti.Je dána rychlostí růstů a spotřebou živni na 1kg přírustku.

Výpočet průměrného denního přírustku:

P= b-a/n  (v kg)

P- průměrný denní přírustek

b- poslední vážení

a- předchozí vážení

n- počet krmných dnů

Živá hmotnost je rentabilní do 650kg.

Jatečná výtěžnost- kvalitativní ukazatel, je to složení jatečného těla, kvality masa a tuku, je to přímá vazba na zpeněžování zvířat..

JV= jatečně opracované tělo v kg/ živá hmotnost v kg   x 100     (v %)

Průměrné hodnoty jatečné výtěžnosti skotu se pohybují kolem 50-52%, přičemž u starých krav ve špatném výživném stavu dosahují 40-45% a naopak u mladého vykrmeného skotu 55-60%, v případě některých masných plemen až 68%.

Faktory ovlivňující mas.užitkovost rozlišujeme na genetické (vnitřní) a vnější. Rozhodující vliv má dědičné založení zvířete a prostředí, speciálně výživa a krmení.